Dcery pana Darcyho

Autor: Elizabeth Astonová

Nakladatelství: LEDA

Počet stran: 416

Kategorie: Pro ženy, Světová literatura

Anotace: Nejoblíbenější román anglické klasické literatury, Pýcha a předsudek Jane Austenové, končí - jak jinak - svatbou. Vděční čtenáři, sdružení v literárních společnostech, často o jeho příběhu iniciativně přemýšlejí: "Jak to bylo dál? Žila Elizabeth se svým Darcym opravdu pak šťastně až do smrti?" A tu se chápe pera současná britská spisovatelka Elizabeth Astonová, přikouzlí Darcyovým početnou rodinu a mapuje osudy jejích členů.
Ocitáme se pak v Londýně roku 1818. V Evropě po Napoleonovi vládne znovu mír, nastává jiná doba, staré konvence ustupují odvážným myšlenkám nového století. Do města, kde právě začíná tradiční jarní společenská sezóna, přijíždí z venkovského panství k příbuzným pět mladých Darcyových dcer. Jak obstojí ve víru plesů, návštěv, nových známostí, ve spleti intrik, klevet a nezvyklých složitých vztahů, když rodiče dlí v cizině a oporu je třeba hledat hlavně ve vlastním rozumu a citu?
Na světě už existuje několik tisíc napodobitelů a pokračovatelů Jane Austenové, ale jediné Elizabeth Astonové (nomen omen) se dostalo kritického uznání - a to právě za její román Dcery pana Darcyho, jenž se stal rovněž světovým bestsellerem.

Úvod: 

Kdo z nás fanoušků Jane Austenové, a hlavně milovníků Pýchy a předsudku vždy nedoufal v pokračování? Samozřejmě, že Jane Austenová je nenahraditelnou autorkou, každopádně opravdu věřím tomu, že z jejích pokračovatelů zrovna Elizabeth Astonová udělala čest jejímu jménu.

Příběh: 

Příběh se odehrává mnoho let po svatbě Elizabeth a Darcyho, kteří již mají pět dcer a dva syny. Dcery nechali u svých příbuzných v Londýně a spoléhají na to, že během jejich cesty do zahraničí na dívky správně dohlédnou a nejstarší z nich uvedou do společnosti. Tady dochází k malému kopírování Jane Austenové, jelikož zde opět máme nejkrásnější nejstarší sestru Letty, nejchytřejší Camillu, která je hlavní aktérkou příběhu, poté Bellu a Georginu, krásná a neposlušná mladší dvojčata, a nakonec nejmladší Aletheu, která ještě nemá být uvedena do společnosti. Na rozdíl od Jane však Letty není tak zamlklá, Letty by se dala označit za protivnou a prudérní. Dříve byla zamilována, avšak její životní láska zemřela v boji, a proto se rozhodla neprovdat a její hlavní starostí je péče o sestry, které o to opravdu nestojí. A tak, aby se zabavila, dá se na stranu fanatické církve včetně faráře, kterého poslouchá na slovo a ostatním ničí život ještě víc. Camilla, naše hlavní hrdinka, je naopak opravdu sympatická, snaží se držet rodinu pohromadě a řešit typické problémy, které s plesovou sezónou, a hlavně nezodpovědnými dvojčaty, nastanou. Zvláště když se ve městě objeví tetička Lydia. Bohužel sestry nebudou jejím jediným trápením. Camilla při své první sezóně potká životní lásku. Je však velice nezkušená, takže netuší, že ne každý muž v Londýně je opravdový gentleman. O to více je překvapena, když po krátké chvíli, aniž by znala city daného gentlemana, obdrží velice formální, a nikoliv romantickou nabídku k sňatku. Je to doopravdy tak, jak má být? Ačkoliv sama má mnoho starostí, nemá čas na jejich řešení, neboť je požádána, aby doprovázela svou sestřenici s jejím snoubencem jako garde. To by Camille nevadilo, sestřenice však není zrovna její spřízněná duše a Wytton, její snoubenec, se jí zpočátku také nezamlouvá. Postupem času však zjišťuje, že jej špatně odhadla, jelikož v těžkých chvílích je jejím jediným spojencem. I přes jeho pomoc jsou však její sestry a situace v Londýně k neudržení a Camilla má starostí nad hlavu. Starostí, které bohužel není schopná zvládnout. Takže nakonec je pomluvena, že se snaží sestřence odloudit manžela. Její sestra se někam vytratí se zadaným mužem, pověst rodiny je zničena a na životní lásku nemá naději. Dá se ještě vše nějak zachránit, nebo bude život sester v troskách? A co na to rodiče, až se vrátí?

Hodnocení: 

Knihu jsem četla okamžitě po přečtení Pýchy a předsudku. Byla opravdu milým navázáním. Někdo tvrdí, že kniha je moc utahaná, ale upřímně, Jane Austenová také nepsala rychlé a stručné příběhy plné akce. Dcery pana Darcyho jsou psané čtivě, autorka dokonce i hezky napodobila styl psaní Austenové, takže si přechodu mezi knihami prakticky ani nevšimnete. Historická atmosféra i pravidla plesové sezóny a společnosti v Londýně jsou vykresleny příjemně a uvěřitelně. Hlavní postavy a myšlenka knihy se sice inspirovaly z předchozího díla Austenové, každopádně najdeme zde i originální zápletky. Kupříkladu Letty a její vztah s církví i její milostná minulost jsou opravdu originální, i když hrdinka samotná vám spíše pije krev. Hlavní hrdinka je poté sestřiným opakem a daný kontrast působí opravdu zajímavě. Camilla je sympatická, okamžitě jí propadnete a budete doufat v její šťastný konec. I její milostné eskapády mají originální nápad a zápletku, ukazují zase jiný náhled do středu londýnské společnosti a její skryté problematiky. Druhá polovina knihy je poté plná čekaných i nečekaných zvratů, akce a romantiky. Konec vás dozajisté uspokojí, a ačkoliv Astonová není Austenová, musím jí pouze strhnout bod za lehké kopírování původního příběhu a oproti Austenové nedostatek humoru. 

Hodnocení: ⭐⭐⭐⭐