Na lovu
Autor: Meagan Spoonerová
Nakladatelství: CooBoo
Počet stran: 328
Kategorie: Fantasy, Pro mládež
Anotace: Když se Kráska vydá na lov Zvířete... Kráska zná tajemný les lépe než kdokoli jiný. Cítí ho ve své krvi. I když Kráska vyrostla mezi šlechtici, zná tajemství lesa lépe než kdokoli jiný. Poté co její otec přijde o majetek, musí se i se sestrami odstěhovat pryč z města. Uleví se jí, protože v lese se už nemusí dál přetvařovat. Jenže při lovu její otec zmizí a Kráska nemá na vybranou. Vydává se ho hledat a stopuje tajemné Zvíře až do jeho království, do světa z pohádek, který ji může zničit, nebo spasit. Ale kdo přežije tento lov: Kráska, nebo Zvíře?
Úvod:
Co když Kráska není jen sečtělá princezna ale lovkyně a co když Zvíře není lovec ale kořist? Anebo že by tomu tak nebylo? Aneb Kráska a Zvíře s trochu drsnějším podtónem, jež nám slibuje právě kniha Na lovu od Meagan Spooner. To prostě musíte mít!
Postavy:
Jak jsem již zmínila, naše Kráska není jen sečtělá a milá princeznička. Tahle Kráska sice miluje příběhy, daleko více ale miluje dobrodružství, přírodu a lov. Je divoká, odvážná, občas zbrklá, ve společnosti však tichá, zádumčivá a nešťastně prázdná. Jejím životním cílem není sedět v teple rodinného krbu, poslouchat manžela a vyšívat, tak nesobecká bohužel být nedokáže, nedostatek volnosti by ji totiž mohl i zabít.
Zvíře je tvrdý oříšek. Nečekejte kletbou proměněného krásného prince s hradem plným kouzelných a milých hraček. Zvíře je zvíře, v jeho těle se neustále sváří člověk a vlk a díky mnoha staletím neštěstí vlk vyhrává. Zvíře stejně jako Jeva, naše Kráska, neumí být nesobecké, stále touží po tom, co nemůže mít. Stále ho ovládají zvířecí instinkty a ačkoli se pod nimi občas probudí soucit, humor, ohleduplnost i dobré srdce, nikdy netušíte, co v něm vyhraje a věřte mi, jeho postavu si budete opravdu užívat.
Příběh:
Jeva je jednou z hraběnčiných dvorních dam a neskutečně ji to nudí. Nechápe, jak někoho může uspokojovat ten usedlý život v hlučném městě, neustálé vysedávání, prázdné řeči, vyšívání atd. Jeva, na rozdíl od jejích dvou starších sester, byla jako malá vychovávána jako chlapec. Otec ji bral na lov a ona se do něj i do lesa prostě zamilovala. Lov, příroda, příběhy, jen tehdy se necítí prázdná. Proto když její otec díky své hlouposti přijde o všechno jmění a ona i se sestrami pozbydou veškerý majetek a vydávají se bydlet do otcova starého loveckého srubu, jediná není vyloženě nešťastná. Ano, lituje své sestry a jejich vyhlídky, lituje svého starého otce, který již lovit téměř zapomněl, ale jí se splnil sen. Otec tráví čas na lovu, ona tajně loví také, sestry se starají o srub a vše je dokonalé. Tedy až do doby, kdy ji požádá o ruku Solmir, muž, kterého miluje její sestra a který je jejich jedinou nadějí na lepší život. A také do doby, kdy se z lovu vrátí jen otcův pes! A tak se Jeva vydává hledat svého otce a ulovit zvíře, jež se v lesích potuluje! Dokáže ale samotná dívka přelstít netvora, který není jen primitivním zvířetem, jak čekala? Zvlášť v nebezpečném a neznámém teritoriu plném kouzel a prokletí, o kterých dříve neměla ani tušení? A co vůbec její rodina, jak dlouho se bude Solmir starat o její sestry, pokud si pomyslí, že Jeva je mrtvá? Čas tiká a zvíře číhá ve stínech...
Hodnocení:
Čekala jsem pouze o trochu akčnější Krásku a zvíře, ale jak mile jsem byla překvapena tím, jak moc jsem se spletla. Autorka příběh pojala opravdu originálně. Předně bylo hodně patrné, jak moc se věnovala prostředí a výstavbě jak historické společnosti, tak fantastického světa plného příšer. Vše bylo opravdu do detailů promyšleno, ať už se jednalo o tehdejší folklor, minulosti, historický svět či svět příšer. Hlavně mě však zaujalo spojení s pohádkou o Ohnivákovi a z příběhu plynoucí výsledná pointa k zamyšlení, k níž se během celého díla pomalu ale jistě schylovalo. Tohle prostě nemělo chybu a celé fantasy autorka pozvedla ještě na vyšší úroveň.
Další, co musím pochválit, jsou hrdinové. Opravdu se mi líbilo, že se autorka nezaměřila pouze na Krásku a Zvíře, ale zabývala se i osudem jejích sester. Ačkoliv ten milostný čtyřúhelník si asi mohla odpustit (Zvlášť když opravdových citů v něm bylo jen pomálu.). Solmir, Jevin snoubenec, byl jediný, kdo mi opravdu vadil. Jeho chování i názory mi přišly příliš proměnlivé, neuvěřitelné a jak mi na začátku do příběhu sedl, koncem bych o něm už raději neslyšela a jeho linka zbytečně prodlužovala příběh. Naopak Jeva se mi hodně zamlouvala, však Kráska nemusí být jen křehká květinka, a ačkoliv mi občas její rozhodnutí vadila, nedokázala jsem se od ní odtrhnout. Nejdokonalejší však bylo Zvíře. Příběh jsme totiž sledovali ze dvou pohledů, z pohledu vypravěče na Jevu a z pohledu Zvířete. Každá kapitola byla proložena dvěma stranami toho, co si zvíře zrovna myslí, co mu vrtá hlavou, co pozoruje a co nechápe. Svářilo se samo se sebou, se svou lidskou a zvířecí stránkou a pozorovat ten vnitřní boj, jež postupně gradoval, bylo opravdu fascinující. Zvíře mě děsilo, dojímalo a nutilo číst dál! A to ani nemluvím o té grafické úpravě. Ocenila jsem i pozvolné budování vztahu hlavních hrdinů, které dodávalo příběhu na uvěřitelnosti a trochu zastínilo ten závěrečný milostný motanec.
Příběh kombinující Krásku a Zvíře s Ptákem Ohnivákem byl tedy skvělý. Vtáhl mě do originálního a fantastického světa plného zajímavých a propracovaných hrdinů. Děsil mě, napínal nečekanými zvraty, dojímal osudy a jeho stránky jsem hltala jednu za druhou. Navíc z něj plynula opravdu skvělá pointa, kterou jsem u YA fantasy ani nečekala. Jediné, co mi možná trošičku vadilo, bylo až přílišné rozebírání osudů Jeviny rodiny a Solmira ke konci knihy. Nesedl mi ten milostný/nemilostný motanec, jímž autorka na můj vkus knihu zbytečně protahovala a jen díky tomu snižuji hodnocení. I tak ale musím říct, že se jedná o nejpovedenější přepracování Krásky a Zvířete, které jsem kdy četla. Takže knihu si určitě přečtěte a položte si otázku, co je váš Ohnivák?
Hodnocení: ⭐⭐⭐⭐⭐