Nekonečně dlouhé odpoledne

Autor: Inga Vesperová

Nakladatelství: Grada

Počet stran: 360

Kategorie: Detektivka, napětí

Anotace: Včera jsem svého manžela políbila naposledy...

Je léto roku 1959 a perfektně zastřižené trávníky kalifornského Sunnylakes vadnou pod horkým sluncem. Někdy během jednoho nekonečně dlouhého odpoledne zmizí z domova Joyce Haneyová, manželka a matka, a nechá za sebou jen dvě vyděšené děti a krvavou skvrnu na podlaze v kuchyni.
Sousedé Haneyových jsou událostí zděšeni. Dělají, co mohou, organizují pátrací skupiny a pokouší se Joyce najít. Klíč ke znepokojivé záhadě, která otřásla základy jejich amerického snu, ale drží někdo jiný. Někdo, kdo by jimi v očích sunnylakeských obyvatel mohl otřást ještě víc.
Ruby Wrightová, černá pomocnice v domě Haneyových, která k nim dojíždí z chudinského ghetta, ví, že nic není tak, jak se na první pohled zdá. Všichni ti přátelští lidé, žijící v krásných domech, tajně vyhlížející zpoza naškrobených záclon, mají tajemství. A ona o těch tajemstvích ví víc než kdokoliv jiný.
I proto netrvá dlouho, než ji detektiv Mick Blank, řídící vyšetřování, požádá o pomoc. Co ho to ale bude stát? A jakou cenu zaplatí ona, pokud na jeho žádost kývne?
Během nekonečně dlouhých horkých odpolední, vřících klamem, nedůvěrou a předsudky, stačí jediná jiskra, aby dokonalý sunnylakeský sen lehl popelem.

Úvod: 

Nekonečně dlouhé odpoledne od Ingy Vesperové, kniha, která na první pohled působí jako propagace dokonalého amerického snu, a pak zjistíte, že zbohatlické rodinky mají nejedno tajemství a ta krásná obálka skrývá detektivku. Rozhodně mě zaujala, takže jak to s ní nakonec dopadlo?

Příběh:

Joyce je typickou americkou manželkou. Manžílek vydělává velké peníze, ona je zavřená doma, stará se o dům a dětičky a občas může vyjít ven na nákup. A samozřejmě jako většina tehdejších žen si díky stupidním manželovým pravidlům přijde jako lev v kleci, trpí, ale nikdo to nevidí, nikdo to nechce vidět, a pak jednoho dne Joyce zmizí. No, kdo jiný jí mohl něco udělat než Ruby, jejich černošská služebná? Dokonalá manželka a matka, členka slušné komunity, rozhodně neměla nepřátele a v téhle čtvrti se špatné věci prostě nedějí. Naštěstí pro Ruby je tu detektiv Mick, který je odhodlaný dát na hlas rozumu a téhle záhadě přijít na kloub. Během pátrání po Joyce ale narazí na nejednu tajnůstkářskou paničku, odhaluje nejednoho skrytého kostlivce a pomalu zjišťuje, že jeho vyšetřování rozhodně nebude jednoduché.

Hodnocení:

Detektivka pro milovníky klasik stylu udělal to komorník. Bylo to pozvolné, popisné, vtáhlo vás to do doby, prostředí, situace a občas jste si přišli, že nečtete detektivku ale světovou literaturu. Literaturu ukazující pravou tvář Ameriky šedesátých let. Literaturu zobrazující postavení černochů ve společnosti, postavení žen ve společnosti i ten dokonalý americký sen, vilky s bílými plaňkovými plotky obydlené dokonalými usměvavými rodinkami s tunou kostlivců ve skříni, o kterých nikdo neví, a hlavně nechce vědět. Tahle literatura vám otevře oči a donutí vás zamyslet se nad důležitou problematikou. Občas se zasmějete, ale jinak z toho budete v depresi, budete chápat a ztotožňovat se se zoufalstvím některých postav a paradoxů jejich života, budete se zatajeným dechem objevovat jednoho rodinného kostlivce za druhým a ačkoli si nebudete napětím kousat nehty, kniha vás svou problematikou, prostředím i zvědavostí z neobjevených kostlivců pohltí.

Detektivní zápletka je poté ta pomyslná třešnička na dortu. Nebyl to akčňák ani krvák, na které jsme dnes zvyklí, spíš taková oddechová, klasická detektivka. Sledujeme ji v přítomnosti pomocí detektivního vyšetřování i očima všetečné černošské uklízečky a zároveň vidíme záblesky minulosti a postupně se dozvídáme, co naše zmizelá toho dne dělala. Něco jste čekali, něco určitě ne. Dočkali jste se opravdu zajímavých zvratů a objevili nečekané kostlivce, každopádně pachatele jste už nejspíše odhadli tak v půli knížky. Stejně vás ale pořád hlodalo, jestli jste se nespletli. Byli jste zvědaví, jak vše bylo i jak naše zmizelá dopadla, stejně jako co se stane s hlavními aktéry, takže ani fakt, že jste vraha již možná odhalili, nebyl důvodem k odložení knihy.

Hlavní hrdinové, detektiv Mick a uklízečka Ruby, upřímně neměli chybu. Ruby vás bavila už ze své podstaty, černoška v domě bohatých bělochů, kteří si i špíny váží víc, než jí a ona se s tím vypořádává po svém. Její myšlenky byly skvělé. Ruby byla ostrá, správná, věděla, co chce od života i jaký je svět a jaké má šance. Byla realistka se smyslem pro spravedlnost a se správnou dávkou zoufalství v srdci a já musela vědět, jak to s ní dopadne. Stejně tak Micka jsem si oblíbila. V kontrastu s ostatními (s prominutím) blbci v policejním sboru, kteří ani neuměli zajistit místo činu, házeli falešnými obviněními jako žonglér míčky, hlavně když má někdo tmavší pleť, a chovali se jak hovada, byl tenhle ostřílený policajt s hlavou a srdcem na správném místě jako čerstvý vánek v zatuchlém bytě. Nebyl dokonalý, v životě udělal spoustu chyb a ani při řešení případu se jim nevyhnul, každopádně se nepřestával snažit a vy jste se snažili s ním.

Musím tedy říci, že tato detektivka mě velmi mile překvapila. Vůbec mi nevadilo, že se nejednalo o nějaký akční krvák plný napětí, protože sledování tehdejší společnosti, reality krutého života žen i lidí jiné pleti či výchovy, stejně jako pozvolné odhalování kostlivců ve skříních dokonalých zbohatlických rodinek, bylo opravdu zajímavé. Případ se sice ubíral poněkud předvídatelným směrem, každopádně Vesperová se nás stále snažila zmást, takže jistí jsme si být nemohli, hlavní hrdiny jsem si oblíbila a ačkoli se nejedná o nějaký trhák, oddechovka to byla opravdu příjemná a kdo má náladu na trochu toho klasického vyšetřování, určitě si přečtěte.

Hodnocení: ⭐⭐⭐⭐