Emma

Autor: Jane Austenová

Nakladatelství: Slovart

Počet stran: 470

Kategorie: Světová literatura, Pro ženy

Anotace: Úspěšný román Jane Austenové z prostředí anglické "lepší společnosti" počátku 19. století, kde čas plyne pomalu a porušení společenských konvencí je neodpustitelnou chybou, kde city a vztahy mezi mladými lidmi výrazně ovlivňuje výše majetku a jejich svazky jsou často výsledkem osobních obětí a kompromisů. Ústřední postavou je krásná a vzdělaná mladá žena Emma Woodhousová.

Úvod: 

Jane Austenová je pro mne prostě srdcová záležitost a jako autorku ji v mých očích skoro nikdo nepřekoná. Austenová je prostě nesmrtelná a já si nemohu pomoci a neustále se k jejím dílům vracím. Emma mne však vždy tak nějak odrazovala, trochu jsem se bála té dohazovačské dějové linky, ale nakonec jsem neodolala, a tak přišel čas na její recenzi.

Hlavní hrdinka:

Naše hlavní hrdinka mi s prominutím na začátku knihy přišla přímo nesnesitelná. Mladičká, krásná a bohatá slečinka s nadprůměrnou inteligencí a talentem má pocit, že snědla všechnu moudrost světa a má patent na život. Upřímně, kdo v jejím věku ten pocit neměl? Bohužel na Emmu k dané namyšlenosti působila i osamělost, nuda a přílišná fantazie. Ačkoliv je v jádru opravdu dobrá duše, milá, nápomocná, obětavá, díky pocitu nadřazenosti nejen chudými opovrhuje, ale vytvořila si i jistý božský komplex, jež ji opravňuje k řízení životů těch méně šťastných. Naštěstí každý vlivem života dospívá a Emma si zachovala své dobré srdce, ztratila však svou namyšlenost, byla schopná uznat chyby i správně posoudit charakter a já si ji nakonec opravdu oblíbila.

Příběh: 

Hlavní hrdinka s božským komplexem nevěstí opravdu nic dobrého. Emma je krásná, bohatá, talentovaná a moc dobře to o sobě ví. Díky svému původu a přednostem, a hlavně proto, že má bujnou fantazii a poněkud se nudí, nabyla pocitu, že má právo řídit životy těch méně šťastných. Absolutně jí nedochází, jak je na daný úkol nezkušená, a tak si najde své první oběti. Těmi jsou Harriet a pan Martin. Harriet je mladá a velice milá slečna neznámého původu. Emma tak nabyla dojmu, že bude šlechtičnou, a proto se nebude zahazovat s nějakým panem Martinem, jenž ji požádal o ruku. Ona pro ni má lepší partii, pana Eltona! A tak Emma rozehrává svou dohazovačskou hru. Pomalu formuje Harriet k obrazu svému, vzdělává ji, seznamuje s lepší společností a zvedá sebevědomí do nebeských výšin. Co jen by se mohlo pokazit? Nejspíše vše, před čím ji varoval pan Knightley a možná mnohem víc. Přidejte si k tomu pár otravných členů nižší společnosti, tatínka hypochondra, bývalou guvernantku s vlastními plány i pár společenských tajemství a o skandál bude postaráno. Dokáže Emma prohlédnout své chyby a napravit je dřív, než bude pozdě? A komu všemu mezitím ublíží?

Hodnocení:  

Kam se oproti Emmě hrabou čajové dýchánky Rozumu a citu! Tahle kniha byla tak šíleně opisná, že jste to vážně ještě nezažili. Na to, jak šíleně popisná kniha je, se však autorka bravurně vyhnula skoro všemu příběhu. Jak jen to udělala, ptáte se? Jednoduše, někdo někam přišel a četl dopis nebo mluvil o tom, kde se co událo. Skoro nikdy jste tedy dané události nezažili sami a vždycky je tak tři lidé komentovali, takže jste četli čtyřikrát to samé. Zvlášť když se do situace zapojila praštěná paní Batesová nebo Emmin otec hypochondr. Na druhou stranu, můžeme se divit? Autorka právě tímto úplně brilantně vystihla tehdejší dobu a společnost! Nebylo o čem mluvit, moc se toho nedělo, a tak se omílalo pořád dokola to samé, každý se k tomu vyjádřil, jak se patří a jinak jste mohli mlčet či konverzovat o počasí, vaše vlastní názory hluboko ukryté. S prominutím se toho ale nakecalo tolik, ale když přišel nejdůležitější rozhovor z celé knihy, Austenová mne vytočila větou: A víte, co udělala? Řekla to, co každá mladá dáma.... Jako vážně? Tenhle rozhovor bych si zrovna přečetla. Ale to je jen jedno z mála, co mohu knize vyčíst. Co mne trochu mrzelo, je, že v knize prakticky chybí Austenové pověstný humor. Prostředí, společnost, charaktery postav včetně jejich rozhovorů, to vše však bylo skvěle a do detailů promyšleno i popsáno. Austenová nás opět přímo vtáhla do tehdejší společnosti, do jejích tajů, intrik, hrané slušnosti i polopravd. Příběh byl poněkud tradiční, ačkoliv zaujal pár opravdu nečekanými zvraty, a hlavně vývojem hlavní hrdinky od sebestředné, nafoukané bohyně po kajícnou, mladou dámu, aneb jak může život ženu vyškolit. Pokud tedy neholdujete zdlouhavým opisům i rozhovorům a toužíte po nějaké akci, po této knize rozhodně nesahejte. Pokud vám však nevadí, Emma rozhodně stojí za přečtení. toto dílo vás skvěle vtáhne do tehdejší společnosti, šokuje nečekanými zvraty a dostane životními zkušenostmi hlavní hrdinky.

Hodnocení: ⭐⭐⭐⭐