Krutá krása

Autor: Rosamund Hodgeová

Nakladatelství: CooBoo

Počet stran: 256

Kategorie: Fantasy, Pro mládež

Anotace: Již od narození byla Nyx zaslíbená krutému vládci svého království. A také už od narození trénovala, jak ho zabít. V den svých sedmnáctých narozenin odchází do paláce, aby se provdala za netvora. A má jasný plán, zabít ho a ukončit jeho devět set let trvající vládu. Ovšem panovník ji od samého začátku překvapuje a přitahuje a jeho sídlo není tím pochmurným místem, o kterém jí rodiče vyprávěli. Ovšem aby zůstala loajální své rodině, stejně ho musí zabít! Anebo ne?

Úvod: 

Krutá krása mě okamžitě upoutala svou obálkou i námětem příběhu na styl Krásky a zvířete. Bohužel jsem na ni četla opravdu špatná hodnocení, a tak jsem se delší dobu nechávala odradit. Nakonec mi to však nedalo a musím říct, že Rosamund Hodgeová mne ve výsledku opravdu příjemně překvapila.

Postavy:

Hlavní hrdinka Nyx není zrovna tradiční princeznou. Je to princezna bojovnice, odmala vychovávaná pouze jako zbraň k naplnění cíle. Nikdy nepoznala lásku, nikdy si nemohla dovolit slabost nebo odmlouvání a celý její život měl být jen rychlou cestou ke smrti. Upřímně kdo z nás by po takovém jednání neměl v srdci nenávist, trochu zahořklosti či krutosti? Přesto jsem nedokázala uvěřit, že by byla zkažená, od začátku jsem jí litovala, a i když jsem občas s jejími ukvapenými rozhodnutími nesouhlasila, byla pro mě reálnou a neobyčejnou hrdinkou, které jsem celou dobu fandila.

Abych vám neprozradila něco více z příběhu, zmíním jen okrajově další hrdiny. Těmi jsou hlavně Laskavý pán neboli Ignifex a Stín. Dvě životní formy k sobě navěky připoutané, jedna možná krutější než druhá, zároveň však s jemnými, něžnými i humornými stránkami. Nikdy jsem si nebyla jistá, co si mám o nich myslet, nikdy jsem je ale nedokázala nenávidět a vy si je určitě také oblíbíte. 

Nyxinu sestru jsem si nedokázala oblíbit, koho jsem však nenáviděla, byl Nyxin otec. Sobecký parchant, který miloval jen jednu dceru a druhou klidně obětoval, aby zaplatila jeho dluh. A její teta Telomache? Tu jsem chtěla vystrčit z okna hned na začátku příběhu.

Příběh: 

Nacházíme se v Arkádii, malé zemi nápadně připomínající naše známé starověké Řecko spolu s jeho bohy, obřady i tradicemi. Něco je tu však špatně, celému území vládne Laskavý pán, démon ovládající stíny z Tartaru, muž uzavírající kruté dohody, muž, kterému má být obětována Nyx. Nyx, starší z dvojčat vládce Arkádie. Dívka, kterou nikdo z její rodiny nemiloval, nikdo se o ni nestaral, každý ji jen nutil usmívat se a tiše se připravovat na svůj úkol, zabití Laskavého pána a osvobození Arkádie od démonů. A tak se Nyx v den svých sedmnáctých narozenin opět nedočká lásky ani pochopení, provdá se v zastoupení za Laskavého pána a je vysazena u jeho hradu, ze kterého už nebude mít úniku. Co se ale stane v okamžiku, kdy zjistí, že Ignifex není takový, jak čekala? A co teprve jeho Stín? Co všechno jí vůbec hrozí v jeho sídle? Pokud by tam nebyla v bezpečí, mohl by za to opravdu Ignifex? Nyx pomalu zkoumá pánovo sídlo, poznává Ignifexe i Stín a časem zjišťuje, že všechno, v co kdy věřila, možná vůbec nebyla pravda. Ocitla se na bojišti, které nečekala, s nepřítelem, jehož nezná, s lidmi a stíny, u kterých netuší, komu věřit, koho potěšit ani koho zradit. Když se hrací pole změnilo, má vůbec ještě Nyx šanci na záchranu Arkádie? Ale co všechno by pro to musela obětovat?

Hodnocení: 

Ať přemýšlím, jak chci, ty kruté recenze na tuto krásku mi přijdou opravdu neopodstatněné. Autorka nám vytvořila nový svět. Byl to svět inspirovaný Řeckými bohy, tradicemi i obřady, přesto byl však poněkud jiný. Hodgeová si pár bohů upravila, některé si přidala, otevřela Pandořinu skříňku, z Tartaru nám přivedla stíny a svět nechala ovládnout jejich pánem. Každopádně díky tomu, že ve světě bylo pro nás něco známého, nebyl pro mne vůbec nesrozumitelný. Okamžitě jsem se zorientovala a postupná překvapení a zvraty, jež autorka vytvořila, mne sice překvapily, ale vůbec mi nevadily. 

Příběh byl kombinací klasické Krásky a zvířete uvržené právě do období starověkého Řecka ovládaného příšerami z Tartaru. Hlavní hrdinka byla opravdu zajímavá, žádná tuctová dokonalá kráska a milá, správná hrdinka. Měla své klady i zápory a já jí i přes to celou dobu fandila. Hlavní hrdinové byli rozporuplní, krutí, a přesto něžní i laskaví, nikdy jsem nevěděla, co čekat od nich samotných ani od Nyx a opravdu jsem potřebovala vědět, jak se tahle zápletka vyvine. Líbilo se mi postupné odhalování střípků příběhu, zjišťování toho, jak to vlastně celé začalo, kdo jsou Laskavý pán a Stín, kdo a jak by potřeboval zachránit, co se Nyx rozhodne udělat i kdo je tu vlastně padouch. A že padouši a kruťasové tu byli pořádní a vy jste se je opravdu naučili nenávidět! 

Dokonce i závěr díla mne překvapil. Nebyl to jeden z našich tradičních konců, rozhodně byl plný mučednictví i zvratů, a ne každému sedne. Byl možná zbytečně komplikovaný, hlavní hrdinka snadno ovlivnitelná, krutá a zároveň nedostatečně sobecká. Doteď mám ze závěru rozporuplné pocity, protože ačkoliv byl originální a zajímavý, asi bych ho takový nemusela mít. 

Autorka nám tedy představila nový, poutavý svět, který podle mého názoru nebyl nijak zmatený, vše hezky propracovala, spojila nám známé s pár novinkami a já se rozhodně bavila. Přidala rozporuplné hlavní hrdiny, kteří skvěle doplňovali originalitu i napínavost příběhu. Kniha obsahovala totiž příběh opravdu napínavý, občas i dojemný, doplněný milou romantikou a spoustou nečekaných zvratů, které vás nutily držet pozornost. Vše bylo napsáno velmi čtivě a já se až do konce nedokázala odtrhnout, protože bez neznalosti závěru bych usnout nedokázala. Až na trošku překombinovaný závěr se tedy jedná o povedené přepracování Krásky a zvířete. Takže těm z vás, kdo mají rádi Krásku a zvíře, líbí se vám starověké Řecko s jeho mytologií a nevadí vám se nad knihou zamyslet, určitě doporučuji.

Hodnocení: ⭐⭐⭐⭐