Má chudinka Jane

Autor: Cynthia Handová, Brodi Ashtonová, Jodi Meadowsová

Nakladatelství: Fragment

Počet stran: 384

Kategorie: Fantasy, Pro mládež

Anotace: Asi ten příběh znáte. Chudá sirota Jane Eyrová začíná nový život jako vychovatelka v Thornfield Hall. Zde poznává zachmuřeného pana Rochestera - a vezme si ho. Nebo ne? V tomto nebývalém dobrodružství je všechno jinak. Jistý gentleman skrývá víc než jen jednoho kostlivce ve skříni. Chudinka Jane vidí duchy a vyšetřovatel Alexander Blackwood zas disponuje nadpřirozenými schopnostmi. Je alespoň začínající spisovatelka Charlotte Brontëová normální?

Úvod: 

Velice jsem si oblíbila prvotinu autorek, knihu Má lady Jane, proto když jsem narazila na další knihu z jejich tvorby, bylo jasné, že ji prostě musím mít.

Tentokráte si autorky vzaly na paškál Janu Eyrovou od Charlotte Brontëové. Pokud jste již její dílo četli, nudy se bát nemusíte, protože tenhle příběh je úplně jiný. Opět nic není takové, jak by se na první pohled zdálo, zvlášť když celý příběh oživí duchové. Že byste nečekali, co se z příběhu nakonec vyklube? Nečekali, to mi tedy věřte!

Postavy: 

Příběh opět sledujeme z pohledu tří hlavních hrdinů, Alexandra Blackwooda, Charlotte Brontëové a Jany Eyrové. 

Alexandr je osmnáctiletý chlapec, zodpovědný, puntičkářský, nejlepší ve své práci ve Společnosti pro přemisťování vzpurných duchů, na což je patřičně pyšný. Bohužel ačkoliv kariérních úspěchů má nepřeberně, v osobním životě se mu zase až tak nedaří. Je totiž dobrosrdečný, ale také velmi naivní, důvěřivý a zaslepený, což jej dostane do nejedněch trablí. Zvláště když přidáme jeho neomalenost při jednání s lidmi, především ženami. Pro mě byl nejoblíbenější postavou. Na danou dobu i svůj věk se choval adekvátně, svou emoční nevyspělostí občas pobavil a díky jeho srdci a talentu jste si ho prostě museli zamilovat.

Charlotte a Jane na druhou stranu nejsou tak zajímavé. Jsou to průměrné siroty, vzhledem nezajímavé, zájmy neblaze vyčnívající ze společnosti (Jane vidí duchy a Charlotte neustále píše příběhy). Jane je k tomu všemu chladná, a to i vůči Charlotte, její jediné živé přítelkyni. Vůbec si jí neváží, chová se k ní mnohdy nehezky a nespravedlivě. A ačkoli může mít svoje důvody, její jednání mi většinou přišlo opravdu přehnané. Stejně mi vadil i její vztah vůči Rochesterovi. Jane se nechovala jako zamilovaná mladá dáma tehdejší společnosti, ale jako naivní, slepá a hluchá husa, která nedbá ani rad svých nejbližších. Charlotte je ze dvou slečen ta mladší, z nějakého důvodu však také racionálnější a rozumnější. Je poměrně chytrá a její úvahy občas opravdu nejsou na škodu. Na druhou stranu vůči Janě se ze začátku příběhu chovala opravdu sobecky, a navíc je se svými brýlemi, notýskem a otázkami většinou otravná všetečka a vševědka, což mi zpočátku docela vadilo.

Příběh: 

Co se příběhu týče, začínáme poměrně nadějně. Charlotte spolu s Jane navštěvují internátní školu pro chudá děvčata, kde díky majiteli neustále trpí zimou i hladem. Majitel je však zavražděn, a tak se nyní všechna děvčata budou mít lépe. Vzhledem k tomu, kolik utrpení jim způsobil, se nad svou smrtí jistě právem rozčiluje, ale tak znáte to. Ani Jane moc klidu nemá, do města zavítala Společnost pro přemisťování vzpurných duchů a ona musí přijít na to, co mají v plánu, aby nemohli ohrozit její neživou přítelkyni. Když se poté Alexander rozhodne nabídnout Janě práci ve Společnosti, práci, o kterou ona vůbec nestojí a pro kterou by Charlotte zabíjela, začne opravdové divadlo. Jane se rozhodne vyhnout potížím a nastoupí jako vychovatelka v domě Rochesterů. Ze záhadných důvodů se okamžitě bezhlavě zamiluje do pána domu, který evidentně trpí bipolární poruchou. Chvíli Jane miluje a další okamžik nechá ostatní, aby ji pomlouvali a smáli se jí. Do toho všeho v domě není něco v pořádku, neustále se ozývají strašidelné zvuky, objevují nepříjemná zranění, pán domu pořád někam mizí a do toho všeho dům navštíví Alexander s Charlotte v přestrojení, aby donutili Janu vstoupit do společnosti. Dokáží Janu přesvědčit, že společnost není nepřítelem, aby vstoupila do jejich řad? Odhalí, co se doopravdy děje v domě Rochesterových a co je špatně s jeho pánem? A hlavně, zachrání společnost a dokáží odhalit pravdu o tom, kdo před lety zabil Alexanderova otce?

Hodnocení: 

Když bych tedy měla celou knihu shrnout, historická společnost byla popsána uvěřitelně včetně prostředí a chování jednotlivců. Oproti prvnímu dílu mi však chyběla ta zajímavá historická fakta, která celý příběh ozvláštňovala. Po stránce humoru byla kniha také slabší, vtipná mi přišla pouze ze začátku, dokonce ani autorské poznámky již nerozesmály. Možná to celé bylo způsobené temnější atmosférou celého díla, ale podle mě je to určitě škoda. Co se samotného příběhu týče, první polovina byla o dost horší než druhá. Sice se v ní nacházely humorné prvky, celý příběh byl však divně roztahaný, plný nových postav a duchů, nové Společnosti, nesympatických hlavních hrdinek a vše bylo opravdu až dost překombinované a zmatené. Jen si vezměte, že se jednalo o vraždu v internátu, vraždu otce Alexandera, duchy, Společnost se svou problematikou a její odlov duchů, tajné spiknutí a do toho všeho klasický příběh Jany Eyrové v sídle pana Rochestera. Někdo tu opravdu kombinoval až překombinoval. Výsledkem byl zmatený příběh plný neuvěřitelných zvratů. Někdy je opravdu méně více. Druhá polovina již byla lepší, vše začínalo postupně zapadat do správných kolejí, příběh začal dávat smysl, hlavní hrdinky se chovaly o poznání lépe a logicky. K tomu všemu došlo k pár zajímavým a nečekaným zvratům, zvláště ve spojení s manželi Rochesterovými a smrtí Alexanderova otce. Pomalu čekáte, kdo je v příběhu tím záporákem, jeho důvody vás však opravdu překvapí. Dalším příjemným překvapením bylo propojení příběhu s prvotinou autorek, které bylo milé a pobavilo. Hezké bylo i propojení s originálním dílem od Brontëové, protože proč by to tak doopravdy nemohlo být? Autorky dokonce přidaly i dojemnou dějovou linku v podobě Jane a její mrtvé přítelkyně Heleny. Velmi hezký byl také vztah Charlotte a Alexandera od prvotního otravného nahánění práce po postupný respekt až po opravdové city. Oproti dějové lince Jane byla tato část příjemným zpestřením. A na závěr musím podotknout, že ačkoliv počet překlepů se od minulého díla snížil, stále jich bylo opravdu habaděj. První polovina díla tedy až na pár humorných okamžiků stála za starou bačkoru, druhá polovina ale příběh dokázala opět pozvednout. Humoru však bylo méně, historických faktů taktéž, hlavní hrdinky jsem si moc nezamilovala a o překlepech ani nemluvě. Závěr mě také zrovna nenadchnul, proto hodnotím jako lepší průměr.

Hodnocení: ⭐⭐⭐