Perunova krev I.

Autor: František Kotleta

Nakladatelství: Epocha

Počet stran: 288

Kategorie: Fantasy a Scifi

Anotace: Sebevražední teroristé, bomby v hrncích i pytlících od mouky, miny, které mohou být nastraženy kdekoliv, rakety přilétající odkudkoliv a islamisté toužící po trofeji s vlaječkou NATO na uniformě. To všechno byl čajový dýchánek proti tomu, co na Martina Fridricha čeká v Praze. Akce, která měla vydělat dost peněz pro partu afghánských veteránů, se zvrtne a diamanty milionové hodnoty mizí v rukou neznámých útočníků, z nichž každý je silnější a nebezpečnější než rota mudžáhedínů. Jenže tady jde o miliony, jasný? Je třeba povolat do zbraně staré přátele a získat kořist zpět. Ať si je v tom třeba magie, tlupa vlkodlaků nebo někdo mnohem, mnohem mocnější.

Úvod: 

Kotleta je pro mě již tradice. Začalo to Válkotvůrci a pokračovalo sérií Spad, která ze mě udělala zarytého fanouška. Vzala jsem to sice trochu opačně, i tak jsem se ale musela vrhnout na další autorovy knihy a má volba padla na duologii Perunova krev.

Postavy: 

Martin je vysloužilý voják, kterého služba vlasti dostala akorát tak do srabu místo na výsluní. Je zkušený, trénovaný, nebojácný a drsný. Díky svým kvalitám bez využití se dal na dráhu zločinu a od té doby to s ním šlo z kopce. Zvlášť díky jeho závislosti na kouření, zvláštnímu vztahu k ženám a evidentně slabé mysli. Ačkoliv akční scény s ním neměly chybu, k srdci mi bohužel moc nepřirostl, podle mě to byl prostě vůl.

Libor je další vojenský vysloužilec. Chlapík na vytuněném invalidním vozíku, který v sobě vojáka nezapře. Je protivný, drsný, chytrý, lstivý a vynalézavý. Možná je to vůl, ale alespoň si na nic nehraje a jeho chování mě bavilo asi nejvíc.

Markéta neboli Pouštní růže je další členka válečného týmu. Dřívější sexbomba a elitní odstřelovačka je nyní 130kg dáma, co sekla s prací v McDonaldu. Je to skvělá ženská, dokonalá ve svém oboru, bohužel její mozek uvázl stále ještě na válečném výsluní a 50kg těle stejně jako její sebevědomí. Občas jsem ji obdivovala, jindy mi jí bylo líto, každopádně nijak extra mi k srdci nepřirostla.

Příběh: 

Stát dělal škrty v rozpočtu, a tak si váleční vysloužilci žijí hůř než bezdomovci. Z toho důvodu někteří z nich zformovali tým, dali se na dráhu zločinu a momentálně přepravují diamanty pro ukrajinskou mafii. Něco se ale zvrtne a výměnu naruší tým larp cvoků, kteří ne a ne umřít! A tak Martin musí přijít na to, do čeho se sakra vůbec zapletli, utéct policii, vysvětlit Ukrajincům, že je nepodrazil a nějak to zatraceně zvládnout dřív, než vypustí duši. Při jeho krvavém útěku a honbě za diamantem i pravdou mu pomáhají bývalí váleční známí, vozíčkář Libor a obézní odstřelovačka Markéta. Dokáží ale obstát v boji proti policii i frakcím nadpřirozených sil, aniž by tušili, co všechno proti nim stojí?

Hodnocení: 

Kdybych měla použít autorova slova, byla to prostě šílená jízda slovanským Pantheonem. Opět to byla řežba, jedna akce střídá druhou, všude lítají kulky, granáty, krev, vnitřnosti, budovy i cokoli dalšího, na co si jen vzpomenete. Knížka je čtivá a ze začátku i napínavá, potřebujete vědět, co se vlastně děje a co Kotleta tentokrát vymyslel a jelikož na začátku vůbec netušíte, co jsou nepřátelé zač, už jen to vás žene dál. Díky akci se prostě nemůžete nudit a do toho Kotleta přidal svůj pověstný humor, hlášky z filmů, seriálů, klasické písničky nebo vtipy na známé osobnosti. Hlavní hrdinové pro mě byli tentokráte trošičku oříšek. V bojových scénách byli prostě skvělí, opět drsní váleční veteráni, hrubí, sprostí, vtipní. Hlavně Libora jste prostě museli milovat! Co se Markéty týče, té mi v Kotletově podání bylo spíše líto a nejen ona mě nutila uvažovat nad autorovým vztahem k ženám. Hlavní hrdina mě ale poněkud štval. Nejenže byl jako přes kopírák od ostatních hrdinů Kotletových knížek a svou neoriginalitou mě vážně nenadchnul, svým chováním a zabedněností (Já vím, že za to nemohl) i dost kazil příběh. Co se příběhu týče, líbil se mi Kotletův nápad zamíchat do Prahy různé slovanské bohy a příšery, celkově mi ale zpracování oproti ostatním autorovým knihám přišlo poněkud umělé. Že by se v současné Praze skrývalo tolik mafiánů a bohů a nikdo si nevšiml? Příběh totiž nepůsobil jako žádná alternativní realita. Vím, že se jedná o fantasy, ale tomuhle prostě něco chybělo a vše působilo nedomyšleně či přeplácaně s moc velkým množstvím superschopností a nesmrtelnosti. Stejně tak závěr dílu byl šíleně předvídatelný. Oproti sérii Spad tedy poněkud zklamání, snad se druhým dílem můj názor zlepší. Pokud ale chcete vypnout a vychutnat si typickou Kotletovskou řežbu s humorem a sprosťárnami a nebude vám vadit poněkud stupidní hlavní hrdina a nedotažený děj, určitě za přečtení stojí.

Hodnocení: ⭐⭐⭐⭐