Smrtka

Autor: Neal Shusterman

Nakladatelství: YOLI

Počet stran: 384

Kategorie: YA, pro mládež, sci-fi

Anotace: Svět bez hladu, nemocí, válek, bídy. To vše se lidstvu povedlo. Zvítězilo dokonce i nad smrtí. Smrtky jsou nyní jediní, kdo může ukončit jakýkoliv život a je jim přikázáno tak činit s cílem udržet objem populace pod kontrolou.

První část strhující nové knižní série od Neala Shustermana, autora čtenářského hitu Bez šance. Ve světě budoucnosti lidstvo zvítězilo nad nemoci, stárnutím a nakonec i nad smrtí. Nikdo neumírá a Zemi hrozí přelidnění. Jedinými, kdo může ukončit život, jsou tak "smrtky". Dva mladí lidé, Citra a Rowan, jsou vybráni, aby se stali učedníky tohoto řemesla - což je role, po níž ani jeden z nich netouží. Musí si osvojit "umění" brát život, a přitom mít na paměti, že když se jim to nepodaří, mohou vlastní život ztratit. Okolnosti je postaví proti sobě a brzy je jasné, že pokud jeden z nich vyhraje, druhý musí zemřít... Za dokonalý svět je třeba zaplatit vysokou cenu.

Úvod: 

Konečně po šílených odkladech vyšel Zvon, a tak je čas začít číst Smrtku. Pokroucená logika, říkáte si? Ale já prostě nedokážu rozečíst sérii, u které nevím, jestli někdy v životě budu znát konec. Takže ano, Neal Shusterman slaví v Česku svůj další úspěch, Zvon je venku, tak se podívejme, jak úspěšná tahle série vlastně bude.

Příběh:

Ocitáme se v moderním světě, kde lidstvo dosáhlo svého maximálního potenciálu. Kde se z Cloudu stal Nimbus, vševidoucí a vševědoucí umělá inteligentce, která svým řízením Země vymýtila veškeré živelné katastrofy, nemoci i jakékoli zločiny. Jediné, nad čím Nimbus nemá moc, jsou život a smrt. V moderním světě se sice umírá často, smrt ale není trvalá. Každý jedinec se dočká nekonečně mnoho oživení, restartování věku či tělesných modifikací. Aby byl ale růst populace udržitelný, byly vytvořeny Smrtky. Lidé řídící se striktními přikázáními, lidé, jenž spravedlivě a nezaujatě vybírají jedince celého světa k pokosení, trvalé smrti a jejich rodinám udělují dočasnou imunitu.

Rowan a Citra jsou normální teenageři. Jeden s milující rodinou, druhý s takovou, která skoro ani neví, že žije. Přesto mají v době, kdy se utopie stala realitou, jednu věc společnou, jsou empatičtí, mají svědomí a odvahu postavit se i smrtkám. Takže ačkoli v našem světě by Rowan a Citra nebyli nějak výjimeční, ve světě Smrtek jsou nepostradatelní, mají totiž soucit a svědomí, ideální předpoklady pro to stát se smrtkou. Jenže nic není tak dokonalé, jak by se zdálo. Cech smrtek, nad kterým Nimbus nemá žádnou moc, má jednu jedinou vadu, chamtivý a pyšný lidský faktor. A vstup Rowana a Citry do jejich střeženého světa nebude procházka růžovým sadem.

Hodnocení:

První, kvůli čemu každý po knize jistě sáhl, je její originalita. Ano, fantasy dnes nakladatelství chrlí přímo mraky, ale těch kvalitních kousků, kousků, které nás ještě dokáží překvapit něčím jiným, než jen dokola ohranými postavami a příběhy, je opravdu málo. A pak přijde Smrtka. Kniha s obrovským nápadem a potenciálem, který dle mého názoru dokázala opravdu dotáhnout ke zdárnému cíli.

Vytvořený svět je opravdu zajímavý. Ano, máme tu dokonalou utopii ovládanou umělou inteligencí. Na druhou stranu zde ale máme dva velice nečekané a originální prvky, nesmrtelnost a smrtky, jenž celou knihu činí nepředvídatelnou. Ocitli jsme se ve světě, kde na většinu emocí již neberou zřetel, a hlavně ve světě, kde většině lidí smrt nic neříká. Smrt je důvodem k humoru, pro některé je opakovatelnou zábavou, pro jiné lehce odčinitelným druhem pomsty, ale trvalá smrt je něco, na co ani nepomyslí, protože šance na ni je opravdu mizivá, zvlášť pokud podlézáte té správné ctihodné smrtce. Jenže jak se lidé změní, když smrt už není na pořadu dne? Smrt, její úloha v našem životě a také podstata lidství, to jsou hluboká témata, na kterých je kniha vystavěna.

Celý svět byl opravdu originální a do detailů propracovaný. Byl to svět, ve kterém jste si nikdy ničím nemohli být jisti, takže jste byli zvědaví a napjatí. Ale hlavně to byl svět vystavěný na hluboké myšlence, která vám každou chvíli otevírala oči a nutila se zamyslet. Protože co by se s námi stalo, kdyby už smrt nebyla možností? Kdybychom se nemuseli bát, že zemřeme, bát se o své blízké, nemuseli se snažit zabezpečit rodinu, hnát za nějakými cíli, když by pro nás smrt i život byli jen zábavou? Jací by lidí byli? Jaké by byly vztahy těchto nesmrtelných a jací by byli ti, kteří jediní mají moc život vzít?

Nejzajímavějším prvkem světa byly již zmíněné smrtky. Co se mi opravdu líbilo, byl fakt, že i přes svá přikázání či kodex byla každá smrtka originálem. Jak někdo, kdo by měl mít stejné předpoklady, vlastnosti, hodnoty, by kolikrát nemohl být odlišnější, zvláště kontrast Faradaye, Curieové a Goddarda. Každá smrtka měla svůj vlastní osobitý přístup k zabíjení, každá měla jiné vystupování, přístup k rodinám obětí i jiný způsob vyrovnávání se s tak psychicky náročnou prací, protože vzít život by nemělo být nikdy jednoduché. Právě náhled do myšlenek jednotlivých smrtek, jež jsme sledovali pomocí jejich povinných zápisů z deníků kosení, kterými byl příběh proložen, byl opravdu zajímavý, často k zamyšlení a několikrát i opravdu mrazivý.

Rowan a Citra, naši hlavní hrdinové, ale nebyli o nic méně zajímavými. Myšlenka toho, jak z prakticky dětí uděláte zabíjecí stroje? To je už samo o sobě děsivé. Muset se ve světě, kde se vlastně neumírá, smířit s tím, že budete jeden z mála, kdo životy bere? Kdo je toho vůbec schopen a jaké vlastnosti by ten někdo měl mít, aby se ze smrtky nestal pouze vrah? Oba hlavní představitelé tedy zaujali už jen z principu. Možná jste si je neoblíbili pro jejich sympatičnost, protože prostě oba měli tak trochu svoji hlavu, s ničím se nepárali, a přesto občas byli ustrašení jak koťata a s hlavami plnými starostí. Každopádně mne osobně zaujali, líbil se mi kontrast mezi nimi jako běžnými lidmi, stejně tak kontrast toho, jak přistupovali k učení, kosení i kontrast v jejich myšlenkách. Okamžitě jsem jim začala fandit, bála se o jejich osud a byla nehorázně napjatá z toho, jak se každý z nich vyvíjel a kam vše vedlo. Zvláště vývoj Rowana byl pro mě chvílemi opravdu nervy drásající. To, pod jakým byl vlivem, tlakem, výcvikem. Jak se pomalu a jistě měnil nejenom fyzicky, ale hlavně psychicky, jak bojoval se svými démony a já si nebyla jistá, která jeho část vyhraje? Tomu říkám komplexně propracovaná postava, od které se nemůžete odtrhnout a čekáte, co udělá. Ale i vývoj Citry, úplně jiným směrem, byl zajímavý, a zvláště na finálním konkláve mně opravdu potěšila. Já jsem si tedy hlavní hrdiny zamilovala a opravdu se modlím, aby to s nimi dobře dopadlo.

Příběh byl bohužel z počátku příliš zdlouhavý, a i přes svou originalitu si neudržel mou pozornost. Neustálé běžné životy Citry a Rowana, popisy světa, jedno kosení za druhým a pár informací o tom, že probíhá výcvik. V jednu chvíli už jsem si prostě říkala, že to vzdám, protože ačkoli mne svět zaujal a myšlenka smrtek byla skvělá, jednalo se o opravdu pozvolný úvod do zdánlivě nezajímavé YA literatury. A pak konečně přišel zvrat a já byla tak ráda, že jsem to nevzdala. Pár nečekaných zvratů, příběh nabral na obrátkách a já nestačila zírat na to, co všechno je možné. Opravdu jsem nečekala, co kdy může přijít, kdo bude oživen, kdo bude finálně pokosen, ani co všechno může mít pod palcem Cech smrtek. A ačkoli situace nebyly nějak extra akční nebo nervy drásající, příběh si mě získal. Byla jsem zvědavá, jak vše dopadne, jaké chyby v systému odhalím, jak se se změnami popasují hlavní hrdinové i co všechno ještě o smrtkách zjistím. Bála jsem se o Citru, děsila se, co se stane s Rowanem, hrozila se finálního konkláve a nestačila mrkat, když jsem zjišťovala jednu neuvěřitelnost za druhou. Přišla jsem si jak Alenka v říši divů a knihu už nedokázala odložit.

Kdybych tedy měla shrnout své hodnocení Smrtky, musela bych říci, že dostála svému potenciálu. Svět byl opravdu originální, promyšlený do posledního detailu a stejně tak propracovaní a komplexní byli nejenom jeho hlavní hrdinové, ale také smrtky. Hlavním hrdinům jste museli fandit, smrtkám jste prostě chtěli přijít na kloub a u toho všeho jste se děsili hlubokými myšlenkami, které vám kniha předkládala. Jediné, co mi bohužel vadilo, byl opravdu velmi pozvolný start, kdy jsem asi prvních 150 stran zvažovala, že knihu odložím. Chápu, že se jedná o úvod do děje, že jde o první díl trilogie, který nám představuje originální svět, nové postavy smrtek i hluboké myšlenky a je nutné nám vše dávkovat, oceňuji i proložení příběhu záznamy kosení, každopádně čeho je moc, toho je příliš, a trochu akce by opravdu neuškodilo. To je však jediné, co mohu knize vytknout a podle mého názoru se jedná o velice slibný začátek originální a zajímavé trilogie, která určitě bude stát za přečtení.

Hodnocení: ⭐⭐⭐⭐